osmip.cz

Autor: devene

  • Každé přihlášení má svůj postup

    Každé přihlášení má svůj postup


    Nebudeme si nalhávat, že snad každá internetová aplikace nebo nějaká služba chce po nás vyplnit přístupové údaje včetně hesla. Jenomže kolik jen takových stránek jsme otevřeli, kde všude pořídili nákup, nebo něco od určité firmy potřebovali. Myslím si, že toho bylo za život neskutečné množství. Problém nastává v bodě vytvoření hesla. Odborníci doporučují, ho navíc ještě nenechávat stejné, ale častokrát změnit. To sice není tak složité, ale kdo si má tolik přístupových hesel pamatovat? Rozhodně není vhodné je mít vypsaná na pracovním stolku, kam bude mít kdokoliv přístup. Není dokonce ani správné ke všem účtům používat jedno a to samé. A nakonec aby to nebylo tak jednoduché, tak i slabé heslo se dá snadno rozluštit a napadnout tak celý vytvořený účet.
    bezpečnost na netu

    Své soukromí si musíme zkrátka chránit

    Především je třeba si vytvořit silné heslo, které si zapamatujeme, a navíc hackeři nebudou mít šanci nebo to vzdají. Hezky se to plánuje a hůře dělá. Pojďme si o některých postupech povědět více.
    1.       Heslo je něco, co musí být silné, aby se snadno neprolomily dveře k nějakým našim informacím. Mělo by být dostatečně dlouhé a na silný zámek bude stačit minimálně osm znaků.
    2.       Znaky jsou složeny i z písmen a to je nejlépe proložit malá a velkými. Pokud to uděláme v pořadí, které zrovna nebude ladit s pravidly českého pravopisu, tak je vyhráno. Přesto je třeba ještě víc podpořit kvalitu šifry.
    3.       Přidáme alespoň jednu číslici a ta skutečně může být i oblíbená a dokonce na různé pozici mezi písmeny, tím jsme to tak trochu ztížili. Přesto můžeme udělat ještě víc.
    4.       Můžeme totiž přidat do hesla nějaký symbol, otazník, paragraf, čárku, lomítko, procenta. To je v podstatě jedno, ale tím vším si vytvoříme pěkně silný bezpečnostní vstup do účtu.
    zabezpečení heslem
    Jen rada závěrem, v dnešní době si v rámci Evropské Unie můžeme užívat internetu dosytnosti i v cizině. Ceny jsou sjednocené, takže přístup získáme prakticky všude za stejnou hodnotu. Jen pozor čeština je vzácný a náročný jazyk, který má háčky a čárky, to ale na cizích klávesnicích bude jaksi chybět, proto je lepší tvořit hesla bez diakritiky a pak nám nic nebude bránit se přihlásit i v cizině.

  • Každé přihlášení má svůj postup

    Každé přihlášení má svůj postup


    Nebudeme si nalhávat, že snad každá internetová aplikace nebo nějaká služba chce po nás vyplnit přístupové údaje včetně hesla. Jenomže kolik jen takových stránek jsme otevřeli, kde všude pořídili nákup, nebo něco od určité firmy potřebovali. Myslím si, že toho bylo za život neskutečné množství. Problém nastává v bodě vytvoření hesla. Odborníci doporučují, ho navíc ještě nenechávat stejné, ale častokrát změnit. To sice není tak složité, ale kdo si má tolik přístupových hesel pamatovat? Rozhodně není vhodné je mít vypsaná na pracovním stolku, kam bude mít kdokoliv přístup. Není dokonce ani správné ke všem účtům používat jedno a to samé. A nakonec aby to nebylo tak jednoduché, tak i slabé heslo se dá snadno rozluštit a napadnout tak celý vytvořený účet.
    bezpečnost na netu

    Své soukromí si musíme zkrátka chránit

    Především je třeba si vytvořit silné heslo, které si zapamatujeme, a navíc hackeři nebudou mít šanci nebo to vzdají. Hezky se to plánuje a hůře dělá. Pojďme si o některých postupech povědět více.
    1.       Heslo je něco, co musí být silné, aby se snadno neprolomily dveře k nějakým našim informacím. Mělo by být dostatečně dlouhé a na silný zámek bude stačit minimálně osm znaků.
    2.       Znaky jsou složeny i z písmen a to je nejlépe proložit malá a velkými. Pokud to uděláme v pořadí, které zrovna nebude ladit s pravidly českého pravopisu, tak je vyhráno. Přesto je třeba ještě víc podpořit kvalitu šifry.
    3.       Přidáme alespoň jednu číslici a ta skutečně může být i oblíbená a dokonce na různé pozici mezi písmeny, tím jsme to tak trochu ztížili. Přesto můžeme udělat ještě víc.
    4.       Můžeme totiž přidat do hesla nějaký symbol, otazník, paragraf, čárku, lomítko, procenta. To je v podstatě jedno, ale tím vším si vytvoříme pěkně silný bezpečnostní vstup do účtu.
    zabezpečení heslem
    Jen rada závěrem, v dnešní době si v rámci Evropské Unie můžeme užívat internetu dosytnosti i v cizině. Ceny jsou sjednocené, takže přístup získáme prakticky všude za stejnou hodnotu. Jen pozor čeština je vzácný a náročný jazyk, který má háčky a čárky, to ale na cizích klávesnicích bude jaksi chybět, proto je lepší tvořit hesla bez diakritiky a pak nám nic nebude bránit se přihlásit i v cizině.

  • Každé přihlášení má svůj postup

    Každé přihlášení má svůj postup


    Nebudeme si nalhávat, že snad každá internetová aplikace nebo nějaká služba chce po nás vyplnit přístupové údaje včetně hesla. Jenomže kolik jen takových stránek jsme otevřeli, kde všude pořídili nákup, nebo něco od určité firmy potřebovali. Myslím si, že toho bylo za život neskutečné množství. Problém nastává v bodě vytvoření hesla. Odborníci doporučují, ho navíc ještě nenechávat stejné, ale častokrát změnit. To sice není tak složité, ale kdo si má tolik přístupových hesel pamatovat? Rozhodně není vhodné je mít vypsaná na pracovním stolku, kam bude mít kdokoliv přístup. Není dokonce ani správné ke všem účtům používat jedno a to samé. A nakonec aby to nebylo tak jednoduché, tak i slabé heslo se dá snadno rozluštit a napadnout tak celý vytvořený účet.
    bezpečnost na netu

    Své soukromí si musíme zkrátka chránit

    Především je třeba si vytvořit silné heslo, které si zapamatujeme, a navíc hackeři nebudou mít šanci nebo to vzdají. Hezky se to plánuje a hůře dělá. Pojďme si o některých postupech povědět více.
    1.       Heslo je něco, co musí být silné, aby se snadno neprolomily dveře k nějakým našim informacím. Mělo by být dostatečně dlouhé a na silný zámek bude stačit minimálně osm znaků.
    2.       Znaky jsou složeny i z písmen a to je nejlépe proložit malá a velkými. Pokud to uděláme v pořadí, které zrovna nebude ladit s pravidly českého pravopisu, tak je vyhráno. Přesto je třeba ještě víc podpořit kvalitu šifry.
    3.       Přidáme alespoň jednu číslici a ta skutečně může být i oblíbená a dokonce na různé pozici mezi písmeny, tím jsme to tak trochu ztížili. Přesto můžeme udělat ještě víc.
    4.       Můžeme totiž přidat do hesla nějaký symbol, otazník, paragraf, čárku, lomítko, procenta. To je v podstatě jedno, ale tím vším si vytvoříme pěkně silný bezpečnostní vstup do účtu.
    zabezpečení heslem
    Jen rada závěrem, v dnešní době si v rámci Evropské Unie můžeme užívat internetu dosytnosti i v cizině. Ceny jsou sjednocené, takže přístup získáme prakticky všude za stejnou hodnotu. Jen pozor čeština je vzácný a náročný jazyk, který má háčky a čárky, to ale na cizích klávesnicích bude jaksi chybět, proto je lepší tvořit hesla bez diakritiky a pak nám nic nebude bránit se přihlásit i v cizině.

  • Každé přihlášení má svůj postup

    Každé přihlášení má svůj postup


    Nebudeme si nalhávat, že snad každá internetová aplikace nebo nějaká služba chce po nás vyplnit přístupové údaje včetně hesla. Jenomže kolik jen takových stránek jsme otevřeli, kde všude pořídili nákup, nebo něco od určité firmy potřebovali. Myslím si, že toho bylo za život neskutečné množství. Problém nastává v bodě vytvoření hesla. Odborníci doporučují, ho navíc ještě nenechávat stejné, ale častokrát změnit. To sice není tak složité, ale kdo si má tolik přístupových hesel pamatovat? Rozhodně není vhodné je mít vypsaná na pracovním stolku, kam bude mít kdokoliv přístup. Není dokonce ani správné ke všem účtům používat jedno a to samé. A nakonec aby to nebylo tak jednoduché, tak i slabé heslo se dá snadno rozluštit a napadnout tak celý vytvořený účet.
    bezpečnost na netu

    Své soukromí si musíme zkrátka chránit

    Především je třeba si vytvořit silné heslo, které si zapamatujeme, a navíc hackeři nebudou mít šanci nebo to vzdají. Hezky se to plánuje a hůře dělá. Pojďme si o některých postupech povědět více.
    1.       Heslo je něco, co musí být silné, aby se snadno neprolomily dveře k nějakým našim informacím. Mělo by být dostatečně dlouhé a na silný zámek bude stačit minimálně osm znaků.
    2.       Znaky jsou složeny i z písmen a to je nejlépe proložit malá a velkými. Pokud to uděláme v pořadí, které zrovna nebude ladit s pravidly českého pravopisu, tak je vyhráno. Přesto je třeba ještě víc podpořit kvalitu šifry.
    3.       Přidáme alespoň jednu číslici a ta skutečně může být i oblíbená a dokonce na různé pozici mezi písmeny, tím jsme to tak trochu ztížili. Přesto můžeme udělat ještě víc.
    4.       Můžeme totiž přidat do hesla nějaký symbol, otazník, paragraf, čárku, lomítko, procenta. To je v podstatě jedno, ale tím vším si vytvoříme pěkně silný bezpečnostní vstup do účtu.
    zabezpečení heslem
    Jen rada závěrem, v dnešní době si v rámci Evropské Unie můžeme užívat internetu dosytnosti i v cizině. Ceny jsou sjednocené, takže přístup získáme prakticky všude za stejnou hodnotu. Jen pozor čeština je vzácný a náročný jazyk, který má háčky a čárky, to ale na cizích klávesnicích bude jaksi chybět, proto je lepší tvořit hesla bez diakritiky a pak nám nic nebude bránit se přihlásit i v cizině.

  • Každé přihlášení má svůj postup

    Každé přihlášení má svůj postup


    Nebudeme si nalhávat, že snad každá internetová aplikace nebo nějaká služba chce po nás vyplnit přístupové údaje včetně hesla. Jenomže kolik jen takových stránek jsme otevřeli, kde všude pořídili nákup, nebo něco od určité firmy potřebovali. Myslím si, že toho bylo za život neskutečné množství. Problém nastává v bodě vytvoření hesla. Odborníci doporučují, ho navíc ještě nenechávat stejné, ale častokrát změnit. To sice není tak složité, ale kdo si má tolik přístupových hesel pamatovat? Rozhodně není vhodné je mít vypsaná na pracovním stolku, kam bude mít kdokoliv přístup. Není dokonce ani správné ke všem účtům používat jedno a to samé. A nakonec aby to nebylo tak jednoduché, tak i slabé heslo se dá snadno rozluštit a napadnout tak celý vytvořený účet.
    bezpečnost na netu

    Své soukromí si musíme zkrátka chránit

    Především je třeba si vytvořit silné heslo, které si zapamatujeme, a navíc hackeři nebudou mít šanci nebo to vzdají. Hezky se to plánuje a hůře dělá. Pojďme si o některých postupech povědět více.
    1.       Heslo je něco, co musí být silné, aby se snadno neprolomily dveře k nějakým našim informacím. Mělo by být dostatečně dlouhé a na silný zámek bude stačit minimálně osm znaků.
    2.       Znaky jsou složeny i z písmen a to je nejlépe proložit malá a velkými. Pokud to uděláme v pořadí, které zrovna nebude ladit s pravidly českého pravopisu, tak je vyhráno. Přesto je třeba ještě víc podpořit kvalitu šifry.
    3.       Přidáme alespoň jednu číslici a ta skutečně může být i oblíbená a dokonce na různé pozici mezi písmeny, tím jsme to tak trochu ztížili. Přesto můžeme udělat ještě víc.
    4.       Můžeme totiž přidat do hesla nějaký symbol, otazník, paragraf, čárku, lomítko, procenta. To je v podstatě jedno, ale tím vším si vytvoříme pěkně silný bezpečnostní vstup do účtu.
    zabezpečení heslem
    Jen rada závěrem, v dnešní době si v rámci Evropské Unie můžeme užívat internetu dosytnosti i v cizině. Ceny jsou sjednocené, takže přístup získáme prakticky všude za stejnou hodnotu. Jen pozor čeština je vzácný a náročný jazyk, který má háčky a čárky, to ale na cizích klávesnicích bude jaksi chybět, proto je lepší tvořit hesla bez diakritiky a pak nám nic nebude bránit se přihlásit i v cizině.

  • Lidé neumějí odpočívat

    Lidé neumějí odpočívat


    V době letního volna se nevzdává kontaktu s prací 71% lidí.
    Lidé mají v době dovolené zapnutý telefon, chodí na e-maily a píší zprávy.
    Zaměstnance nejvíc vyrušují kolegové z práce. Šéfové své podřízené kontaktují méně.

    houpačka

    Mladí se raději od práce úplně odstřihnou. Velmi si cení svého soukromí a volného času. A proto během dovolené nechtějí pracovat.
    Potřeba odpočinku od práce je velice důležitá. Každý člověk by měl jednou ročně čerpat nepřetržitou čtrnáctidenní dovolenou. Tu by měl prožít tak, jak mu to nejvíc vyhovuje. Odjet někam daleko, hrát si s dětmi, být se svými blízkými, pustit si hudbu a hlavně oddělit práci od soukromí. Největší neschopnost relaxovat prý panuje mezi manažery různých firem. V porovnání s ostatními dokonce dvakrát častěji.

    palma

    Více jak polovina obyvatel si myslí, že věnují své práci více energie než běžnému životu. Být v práci spokojený je jednou ze životních výher, ale ne každému se to daří.
    14% procent Čechů považuje svoji práci za nudnou a 40% lidí říká, že je jejich práce stresující. Nejvíce nudí práce obyvatele menších měst. Ti z měst větších jsou na tom lépe. Souvisí to především s dojížděním do zaměstnání a s celkovou dostupností pracovních míst.

    Žádná profese se už v dnešní době neobejde bez důležitých rozhodnutí, komunikačních problémů a stresových situací. Nejvíce trápí stres podle jedné studie Italy, Řeky a Bulhary. Nejméně pak Finy, Nizozemce a Dány. Více jak pětina Evropanů se vrací z práce natolik unavená, že je neschopná jakékoli práce doma.
    Velkým strašákem je také vidina toho, že o práci přijdeme. Kdo si chce užívat a navštěvovat svět má práce hned dvě. Jinak by to v dnešní době asi nebylo možné.
    Ačkoli se věnujeme práci i na dovolené vyřizováním všelijakých zpráv a e-mailů návrat do práce pro nás stejně nebývá nic růžového.

    počítač

    Měly bychom se naučit na dovolené vypnout a užívat si zaslouženého volna. Stres nám může přivodit i řadu nepříznivých psychických a i fyzických nemocí. 

  • Lidé neumějí odpočívat

    Lidé neumějí odpočívat


    V době letního volna se nevzdává kontaktu s prací 71% lidí.
    Lidé mají v době dovolené zapnutý telefon, chodí na e-maily a píší zprávy.
    Zaměstnance nejvíc vyrušují kolegové z práce. Šéfové své podřízené kontaktují méně.

    houpačka

    Mladí se raději od práce úplně odstřihnou. Velmi si cení svého soukromí a volného času. A proto během dovolené nechtějí pracovat.
    Potřeba odpočinku od práce je velice důležitá. Každý člověk by měl jednou ročně čerpat nepřetržitou čtrnáctidenní dovolenou. Tu by měl prožít tak, jak mu to nejvíc vyhovuje. Odjet někam daleko, hrát si s dětmi, být se svými blízkými, pustit si hudbu a hlavně oddělit práci od soukromí. Největší neschopnost relaxovat prý panuje mezi manažery různých firem. V porovnání s ostatními dokonce dvakrát častěji.

    palma

    Více jak polovina obyvatel si myslí, že věnují své práci více energie než běžnému životu. Být v práci spokojený je jednou ze životních výher, ale ne každému se to daří.
    14% procent Čechů považuje svoji práci za nudnou a 40% lidí říká, že je jejich práce stresující. Nejvíce nudí práce obyvatele menších měst. Ti z měst větších jsou na tom lépe. Souvisí to především s dojížděním do zaměstnání a s celkovou dostupností pracovních míst.

    Žádná profese se už v dnešní době neobejde bez důležitých rozhodnutí, komunikačních problémů a stresových situací. Nejvíce trápí stres podle jedné studie Italy, Řeky a Bulhary. Nejméně pak Finy, Nizozemce a Dány. Více jak pětina Evropanů se vrací z práce natolik unavená, že je neschopná jakékoli práce doma.
    Velkým strašákem je také vidina toho, že o práci přijdeme. Kdo si chce užívat a navštěvovat svět má práce hned dvě. Jinak by to v dnešní době asi nebylo možné.
    Ačkoli se věnujeme práci i na dovolené vyřizováním všelijakých zpráv a e-mailů návrat do práce pro nás stejně nebývá nic růžového.

    počítač

    Měly bychom se naučit na dovolené vypnout a užívat si zaslouženého volna. Stres nám může přivodit i řadu nepříznivých psychických a i fyzických nemocí. 

  • Lidé neumějí odpočívat

    Lidé neumějí odpočívat


    V době letního volna se nevzdává kontaktu s prací 71% lidí.
    Lidé mají v době dovolené zapnutý telefon, chodí na e-maily a píší zprávy.
    Zaměstnance nejvíc vyrušují kolegové z práce. Šéfové své podřízené kontaktují méně.

    houpačka

    Mladí se raději od práce úplně odstřihnou. Velmi si cení svého soukromí a volného času. A proto během dovolené nechtějí pracovat.
    Potřeba odpočinku od práce je velice důležitá. Každý člověk by měl jednou ročně čerpat nepřetržitou čtrnáctidenní dovolenou. Tu by měl prožít tak, jak mu to nejvíc vyhovuje. Odjet někam daleko, hrát si s dětmi, být se svými blízkými, pustit si hudbu a hlavně oddělit práci od soukromí. Největší neschopnost relaxovat prý panuje mezi manažery různých firem. V porovnání s ostatními dokonce dvakrát častěji.

    palma

    Více jak polovina obyvatel si myslí, že věnují své práci více energie než běžnému životu. Být v práci spokojený je jednou ze životních výher, ale ne každému se to daří.
    14% procent Čechů považuje svoji práci za nudnou a 40% lidí říká, že je jejich práce stresující. Nejvíce nudí práce obyvatele menších měst. Ti z měst větších jsou na tom lépe. Souvisí to především s dojížděním do zaměstnání a s celkovou dostupností pracovních míst.

    Žádná profese se už v dnešní době neobejde bez důležitých rozhodnutí, komunikačních problémů a stresových situací. Nejvíce trápí stres podle jedné studie Italy, Řeky a Bulhary. Nejméně pak Finy, Nizozemce a Dány. Více jak pětina Evropanů se vrací z práce natolik unavená, že je neschopná jakékoli práce doma.
    Velkým strašákem je také vidina toho, že o práci přijdeme. Kdo si chce užívat a navštěvovat svět má práce hned dvě. Jinak by to v dnešní době asi nebylo možné.
    Ačkoli se věnujeme práci i na dovolené vyřizováním všelijakých zpráv a e-mailů návrat do práce pro nás stejně nebývá nic růžového.

    počítač

    Měly bychom se naučit na dovolené vypnout a užívat si zaslouženého volna. Stres nám může přivodit i řadu nepříznivých psychických a i fyzických nemocí. 

  • Lidé neumějí odpočívat

    Lidé neumějí odpočívat


    V době letního volna se nevzdává kontaktu s prací 71% lidí.
    Lidé mají v době dovolené zapnutý telefon, chodí na e-maily a píší zprávy.
    Zaměstnance nejvíc vyrušují kolegové z práce. Šéfové své podřízené kontaktují méně.

    houpačka

    Mladí se raději od práce úplně odstřihnou. Velmi si cení svého soukromí a volného času. A proto během dovolené nechtějí pracovat.
    Potřeba odpočinku od práce je velice důležitá. Každý člověk by měl jednou ročně čerpat nepřetržitou čtrnáctidenní dovolenou. Tu by měl prožít tak, jak mu to nejvíc vyhovuje. Odjet někam daleko, hrát si s dětmi, být se svými blízkými, pustit si hudbu a hlavně oddělit práci od soukromí. Největší neschopnost relaxovat prý panuje mezi manažery různých firem. V porovnání s ostatními dokonce dvakrát častěji.

    palma

    Více jak polovina obyvatel si myslí, že věnují své práci více energie než běžnému životu. Být v práci spokojený je jednou ze životních výher, ale ne každému se to daří.
    14% procent Čechů považuje svoji práci za nudnou a 40% lidí říká, že je jejich práce stresující. Nejvíce nudí práce obyvatele menších měst. Ti z měst větších jsou na tom lépe. Souvisí to především s dojížděním do zaměstnání a s celkovou dostupností pracovních míst.

    Žádná profese se už v dnešní době neobejde bez důležitých rozhodnutí, komunikačních problémů a stresových situací. Nejvíce trápí stres podle jedné studie Italy, Řeky a Bulhary. Nejméně pak Finy, Nizozemce a Dány. Více jak pětina Evropanů se vrací z práce natolik unavená, že je neschopná jakékoli práce doma.
    Velkým strašákem je také vidina toho, že o práci přijdeme. Kdo si chce užívat a navštěvovat svět má práce hned dvě. Jinak by to v dnešní době asi nebylo možné.
    Ačkoli se věnujeme práci i na dovolené vyřizováním všelijakých zpráv a e-mailů návrat do práce pro nás stejně nebývá nic růžového.

    počítač

    Měly bychom se naučit na dovolené vypnout a užívat si zaslouženého volna. Stres nám může přivodit i řadu nepříznivých psychických a i fyzických nemocí. 

  • Lidé neumějí odpočívat

    Lidé neumějí odpočívat


    V době letního volna se nevzdává kontaktu s prací 71% lidí.
    Lidé mají v době dovolené zapnutý telefon, chodí na e-maily a píší zprávy.
    Zaměstnance nejvíc vyrušují kolegové z práce. Šéfové své podřízené kontaktují méně.

    houpačka

    Mladí se raději od práce úplně odstřihnou. Velmi si cení svého soukromí a volného času. A proto během dovolené nechtějí pracovat.
    Potřeba odpočinku od práce je velice důležitá. Každý člověk by měl jednou ročně čerpat nepřetržitou čtrnáctidenní dovolenou. Tu by měl prožít tak, jak mu to nejvíc vyhovuje. Odjet někam daleko, hrát si s dětmi, být se svými blízkými, pustit si hudbu a hlavně oddělit práci od soukromí. Největší neschopnost relaxovat prý panuje mezi manažery různých firem. V porovnání s ostatními dokonce dvakrát častěji.

    palma

    Více jak polovina obyvatel si myslí, že věnují své práci více energie než běžnému životu. Být v práci spokojený je jednou ze životních výher, ale ne každému se to daří.
    14% procent Čechů považuje svoji práci za nudnou a 40% lidí říká, že je jejich práce stresující. Nejvíce nudí práce obyvatele menších měst. Ti z měst větších jsou na tom lépe. Souvisí to především s dojížděním do zaměstnání a s celkovou dostupností pracovních míst.

    Žádná profese se už v dnešní době neobejde bez důležitých rozhodnutí, komunikačních problémů a stresových situací. Nejvíce trápí stres podle jedné studie Italy, Řeky a Bulhary. Nejméně pak Finy, Nizozemce a Dány. Více jak pětina Evropanů se vrací z práce natolik unavená, že je neschopná jakékoli práce doma.
    Velkým strašákem je také vidina toho, že o práci přijdeme. Kdo si chce užívat a navštěvovat svět má práce hned dvě. Jinak by to v dnešní době asi nebylo možné.
    Ačkoli se věnujeme práci i na dovolené vyřizováním všelijakých zpráv a e-mailů návrat do práce pro nás stejně nebývá nic růžového.

    počítač

    Měly bychom se naučit na dovolené vypnout a užívat si zaslouženého volna. Stres nám může přivodit i řadu nepříznivých psychických a i fyzických nemocí.